Ten věk spojený s tou číslovkou na úvod, je poznamenán únavou. Maluji 50 let a pořád hledám pocit uspokojení a snad jsem ho i několikrát našel. Poprvé, když jsem v roce 1974 utekl do Prahy z mého rodného města. Stejně si mě komunisti našli a vyloučili ze studia. Po druhé a po třetí, když jsem našel manželku a stejně jsem ji opustil. Potom znovu a to, když jsem odešel ze Spořilova z atelieru mého otce a objevil jsem Žižkov. To bylo další uspokojení, které opravdu trvá. Mám tu byt a mám tu atelier, a to je má vlast, ve které žiju a kde mám přátele. Některé obrazy dokončíte jen tak, bez pocitu, protože už je to práce, za těch 50 let, co to děláte. U některých se dostaví pocit uspokojení, protože se vám zdá, že se to povedlo.  Je to ale jenom o stavu duše a mysli v ten den. Tak to děláte dál, protože vás ten pocit inspiruje a hledáte dál.  Jsem se svým povedeným příběhem spokojený dnes.  Tenkrát ne a už dál nechci vzpomínat. Dnes si to vše opatruji a hlídám si ten příběh.  - Podzim 2021   

Josef Achrer  - malíř