Pavel Šmíd

*1964

Absolvoval ateliér malby Jiřího Sopka na AVU (1990-1997). Je nepřehlédnutelným solitérem, který se na české výtvarné scéně pohybuje od 90. let. Tvoří v cyklech. Ve svých figurálních obrazech často používá alegorii, kdy obraz vypovídá o něčem jiném, nezjeveném.

V posledních letech Pavel Šmíd maluje podle fotografií, rodinných i třeba nalezených.

Výsledné dílo je někdy směšné, někdy z něj mrazí. Zastoupen ve sbírkách Národní galerie Praha, Galerie moderního umění v Roudnici, Collett — Prague/Munich aj.

Výběr z výstav:

• 2022 ⟶ Galerie Ludvíka Kuby Poděbrady: Nevstoupíš do stejné řeky,
• 2018 ⟶ Nová galerie Praha: Troj (s P. Malinou a O. Roubíkem),
• 2016 ⟶ Galerie Hřivnáč Opava,
• 2015 ⟶ Městská galerie Sokolská Ostrava: Malba,
• 2013 ⟶ Galerie U prstenu Praha: Diverzanti

Jan Heres

*1992)

Absolvoval ateliér malby Michaela Rittsteina na AVU (2011-2017). K neobvyklé barevnosti ho posunula stáž v Indonésii, kdy se vymanil ze zajetí předlohy a začal malovat domorodé rituální masky. Jan Heres tvoří intuitivně a stylizovaně. Barva je pro něj nositelem emoce a samozřejmě také koreluje s malovaným objektem. Už dávno nevytváří masky.

Dnes na jeho plátnech pozorujeme muže, ženy i jiná pohlaví a vztahy mezi nimi. Dělá rovněž sochy. Jan Heres byl v letech 2021 a 2022 finalistou Ceny kritiky za mladou malbu.

Výběr z výstav:

• 2022 ⟶ Dům Radost Praha: Love Buzz,
• 2020 ⟶ Galerie Sokolovna Brandýs nad Orlicí: Láskovražda (s Davidem Mazancem),
• 2019 ⟶ Jan Čejka Gallery Praha: 370 dní slunečno (s Filipem Švehlou),
• 2016 ⟶ Galerie Via Art Praha: Na půl (s Adélou Janskou)

Andrea Baštýřová

*1990

Absolvovala ateliér kresby Jiřího Petrboka na AVU (2011-2017). Ve své tvorbě nezapře vliv svého učitele. Už za studií začala vytvářet zmutované hračky, tzv. pseudoplyšáky. Ty pak realizuje prostřednictvím kresby, fotografie, malby, instalace i jako sochy. Ve své tvorbě zhodnocuje prvky fetiše, hororu a travestie.

Díla vyznívají jako parodie, někdy také jako varování. V roce 2015 získala Andrea Baštýřová 3. místo Ceny kritiky za mladou malbu a v roce 2017 byla finalistkou Ceny EXIT.

Výběr z výstav:

• 2022 ⟶ Galerie Felixe Jeneweina Kutná Hora,
• 2021 ⟶ Galerie Cifra Doubice,
• 2018 ⟶ Trafo Gallery Praha: Metafyzické večerníčky (s Jakubem Tytykalem), Oblastní galerie Liberec: Platónův jednorožec (s D. Drahošovou), Galerie Altán Klamovka Praha: Zlatá socha.

Jakub Hubálek

*1983

Absolvoval ateliér kresby Jitky Svobodové na AVU (2004—2010). Propracoval se ke kontrastnímu černému ztvárnění postav na bílém podkladu, které se pohybuje mezi gestickou malbou a fotografií. S fotografií má společnou popisnost, ale jeho impulzivní expresivita fotografickou přesnost účinně nabourává.

Mezi těmito dvěma póly vzniká napětí, které je z obrazu cítit. Výsledné vyznění díla může být střízlivé, kritické, melancholické…

Výběr z výstav:

• 2023 ⟶ Platforma 15 Praha: Happy B-Day,
• 2020 ⟶ Trafo Gallery Praha: Černobílé léto,
• 2011 ⟶ Galerie hlavního města Prahy: Osobní záležitost

Marek Nenutil

*1978

Akademické vzdělání nedokončil. Žije v Ostravě. Jeho záběr je široký — věnuje se ilustraci, grafice, instalacím, asamblážím atd. Pokud jde o malbu, jeho styl se ustálil zhruba před 10 lety. Pro jeho tvorbu jsou charakteristická silná černá linka, nadsazeně vypjaté figury a absurdní prostředí.

Mezi oblíbené náměty Marka Nenutila patří nejrůznější apokalypsy, ekologické katastrofy, násilí a nenávist, přičemž hlavní roli hraje vždy člověk — většinou smutný a osamělý. Umí ale namalovat i lyrické květinové zátiší…

Výběr z výstav:

• 2023 ⟶ Muzeum Ostrava: Air, Earth, Fire, Water,
• 2022 ⟶ Klub studio Krakov: Natural and Synthetic, New Mexico Art Gallery: Time and Reality,
• 2021 ⟶ Dům umění Opava: Power of Language,
• 2020 ⟶ Galerie Caesar Olomouc: Every Moment Thinks about his Future.